Rozloha: 1.066ha
Počet obyvatel cca 140
S největší pravděpodobností Úvaly vznikly kolonizací kraje v okolí Valtic pasovskými biskupy po tzv. Řezenském míru v r. 1041, kdy kraj severně od Dunaje připadnul německému císaři Jindřichu III.
Rok 1269 – z této doby pochází první písemná zmínka o „Garssenthalu“. Pozdější Garschönthal byl od samého počátku závislý na nedalekém rakouském panství Falkenstein (dnes turisticky vyhledávaná zřícenina na dohled z Úval). V průběhu husitských válek obec a její obyvatelstvo velmi trpělo v důsledku své polohy. V letech 1841 - 1843 byla přistavěna větší kaple, jelikož ta současná pojmula jen 50 osob a v roce 1883 byl kostel vystavěn do dnešní podoby a vysvěcen. Správní příslušnost obce byla později často měněna. Původní připojení k okresu Poysdorf zaniklo po vzniku soudního okresu Valtice v r.1867, a po připojení k Československé republice byly Úvaly připojeny k okresu Mikulov.V době největšího rozmachu v obci byli : 2 kováři, pekárna, hostinec, tesařství, 4 obuvníci, 2 holiči, hasičská zbrojnice, cihelna zaměstnávající asi 60 osob. Samozřejmě velkou tradici tu má vinařství, Úvaly byly známé rozlehlými vinnými sklepy, nebyl výjimkou sklep, kam mohl vjet povoz s koňmi, nicméně po roce 1968 byla velká část zasypána z důvodu útěků do Rakouska právě těmito chodbami.
V dubnu 1945 byla obec obsazena ruskými vojáky a rok na to začalo vysídlování místních obyvatel německého původu. 85% z nich zůstalo v Rakousku, 15% přesídlilo do Německa a dva obyvatelé se usadili až v daleké Austrálii. Pro Úvaly, které byly po několik staletí rozvinutou obcí, na místní poměry velmi bohatou, s výstavními domy, statkáři a kočáry, nastalo období úpadku a takřka zániku. Obecní škola zanikla a na místo vysídlenců přicházeli lidé z vnitrozemí, převážně bez vztahu k místní krajině, bouraly se celé statky, cihelna. Stavební materiál byl z velké části odvezen do Valtic.Takřka vše dobové a stylové vybavení bylo spáleno nebo zničeno. V roce 1964 byla tato, tehdy již upadající vesnička, sloučena s nedalekými Valticemi. V následujících desetiletích se obec nacházela v první linii železné opony, vstup byl jen na propustku, vše bylo hlídáno všudypřítomnou pohraniční stráží a výstavba či údržba domů byla zakázána. Tehdejší státní orgány celou dobu usilovali o zničení a vybydlení vesnice kvůli blízkosti hraniční čáry s tehdejším „nepřátelským“ Rakouskem.Úvaly obývalo jen několik málo desítek obyvatel.
V době po revoluci 1989 byl hraniční režim uvolněn a Úvaly byly jen pozvolna osídlovány a vzpamatovávaly z předchozích let. V posledních letech dochází v Úvalech k obnovování starých tradic jako jsou Úvalské hody a dále k opravám a znovuobjevování vinných sklepů, které byly zasypány či zbořeny. V roce 2007 byl za přispění Evropské Unie opraven nedaleký Úvalský rybník a v roce 2008 obyvatelům i turistům velmi pomohlo zavedení Schengenského prostoru a tedy zrušení pohraničních kontrol.
Známé osoby: Rudolf Johann Geist (*13.06.1900 Úvaly, +28.04.1957 Vídeň) – básník a povídkář
V obci se nachází filiální kostel sv. Stanislava postavený kolem roku 1800 v klasicistním slohu. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s půlkruhově ukončeným kněžištěm, sakristií na jižní straně, zděnou kruchtou a věží s jehlanem v západním průčelí kostela. Vnitřní vybavení kostela, pocházející z doby jeho výstavby, tvoří oltářní obraz Madony s prvky lidového umění, trojdílná varhanní skříň s barokní řezbou, zlacené dřevěné svícny a dřevěná výplň zábradlí mezi presbytářem a lodí. Socha sv. Kryštofa v blízkosti kostela je datována do 2. poloviny 19. století.
